Péče o ležícího pacienta během horkých letních měsíců

V článku se dozvíte, jak správně nastavit pitný režim, ochránit pokožku před poškozením, předcházet dekubitům (proleženinám), bezpečně ochladit místnost a které zdravotnické pomůcky mohou každodenní péči o ležícího pacienta výrazně usnadnit.

Proč jsou horka pro ležící pacienty nebezpečná?

V letních měsících si organismus udržuje přiměřenou tělesnou teplotu prostřednictvím pocení. U osob odkázaných na lůžko však tento mechanismus nemusí fungovat dostatečně účinně. Mnozí senioři nebo dlouhodobě nemocní lidé zároveň nepociťují žízeň tak intenzivně jako zdravý člověk, což zvyšuje riziko dehydratace.

Dlouhodobé ležení navíc způsobuje neustálý tlak na určité části těla. Pokud se k tomu přidají vysoké teploty a zvýšené pocení, pokožka se stává citlivější, snáze se zapaří a zvyšuje se riziko vzniku dekubitů (proleženin).

Během letních měsíců hrozí zejména :

• dehydratace,
• přehřátí organismu,
• úpal nebo úžeh,
• opruzeniny,
• vznik nebo zhoršení dekubitů (proleženin),
• celkové vyčerpání organismu.

Právě proto letní období vyžaduje ještě důslednější péči než během zbytku roku.

Jak předcházet přehřátí organismu?

Jedním z nejdůležitějších úkolů pečovatele je zajistit, aby se pacient nepřehříval .

Ideální teplota v místnosti by měla být přibližně 22 až 24 °C s pravidelným větráním, aby se zajistil dostatečný přísun čerstvého vzduchu. Pokud klimatizaci nemáte, větrejte zejména brzy ráno a večer . V době největších veder nechte zatažené žaluzie nebo závěsy , které zabrání přehřívání místnosti.

Pacienta oblékejte do lehkého, prodyšného oblečení z přírodních materiálů, jako je bavlna nebo len. Vyhněte se syntetickým tkaninám, které zadržují teplo a vlhkost.

Pomoci může také:

• jemné ochlazování vlhkou žínkou,
• chlazení zápěstí, krku nebo čela,
• pravidelná kontrola tělesné teploty,
• dostatečné proudění vzduchu v místnosti.

Při používání ventilátoru dbejte na to, aby nefoukal přímo na pacienta delší dobu . Mohl by způsobit vysušení sliznic nebo svalové bolesti.

Pitný režim je během léta klíčový

Dostatek tekutin patří mezi nejúčinnější způsoby prevence přehřátí organismu.

Pacient odkázaný na lůžko by měl přijímat tekutiny pravidelně v průběhu celého dne, ne teprve tehdy, když pocítí žízeň. Pokud má problém s pitím většího množství najednou, nabízejte mu menší dávky častěji.

Vhodné jsou:

• čistá voda,
• neslazené čaje,
• minerální vody podle doporučení lékaře, zejména u pacientů s onemocněním srdce nebo ledvin,
• ředěné ovocné šťávy.
• Naopak, omezit by se měly slazené nápoje a alkohol, které mohou přispívat k dehydrataci.

Pokud pacient trpí onemocněním srdce nebo ledvin a má omezený příjem tekutin, vždy se řiďte doporučeními ošetřujícího lékaře.

Nezapomínejte na správnou výživu

Během veder bývá chuť k jídlu menší . Přesto organismus potřebuje dostatek živin k regeneraci a udržení dobré kondice.

Vhodnější jsou lehčí jídla rozdělená do více menších porcí přes den. Vyhýbejte se těžkým, mastným a velmi kořeněným jídlům , které mohou organismus při vedrech zbytečně zatěžovat.

Doporučují se zejména:

• čerstvé ovoce a zelenina,
• kvalitní bílkoviny,
• jogurty a zakysané mléčné výrobky,
• zeleninové polévky,
• lehce stravitelné přílohy.

Pokud pacient přijímá speciální klinickou výživu nebo má dietní omezení, pokračujte podle doporučeného stravovacího režimu.

Hygiena pokožky je v létě ještě důležitější

Vysoké teploty podporují pocení , které může vést k podráždění pokožky, vzniku opruzenin a zvýšenému riziku infekcí .

Kůži ležícího pacienta je vhodné pravidelně kontrolovat , zejména v místech, kde dochází k tlaku nebo se vytvářejí kožní záhyby. Po umytí je třeba pokožku důkladně osušit jemným přikládáním ručníku , ne silným třením. Zvláštní pozornost věnujte právě kožním záhybům, kde se vlhkost drží nejdéle.

Není-li možné každodenní sprchování, praktickým řešením jsou mycí rukavice, vlhčené ubrousky nebo čistící pěny bez oplachování, které umožňují šetrnou hygienu přímo na lůžku.

Po očištění pokožky je vhodné použít ochranné krémy nebo bariérové přípravky , které pomáhají chránit kůži před vlhkostí a snižují riziko vzniku opruzenin , zejména u pacientů s inkontinencí.

Prevence dekubitů během letních měsíců

Vysoké teploty, pocení a dlouhodobý tlak na pokožku vytvářejí ideální podmínky pro vznik dekubitů (proleženin) . Prevence je proto v letním období ještě důležitější než v chladnějších měsících.

Pacienta je třeba pravidelně polohovat. Frekvence závisí na jeho zdravotním stavu, obecně se doporučuje měnit polohu přibližně každé dvě hodiny nebo podle doporučení zdravotnického personálu.

Zvláštní pozornost věnujte místům, kde je tlak největší:

• paty,
• kotníky,
• křížová oblast,
• boky,
• lokty,
• lopatky.

Každý den kontrolujte pokožku. Pokud zpozorujete zarudnutí, které nezmizí ani po změně polohy, bolestivosti nebo poškození kůže, je třeba situaci řešit co nejdříve.

Významnou pomocí při prevenci dekubitů (proleženin) jsou antidekubitní matrace , sedací podložky či polohovací pomůcky . Pomáhají rovnoměrněji rozložit tlak na jednotlivé části těla a snižují riziko poškození kůže. Důležité je však myslet na to, že ani kvalitní antidekubitní matrace nenahrazuje pravidelné polohování pacienta. Rovněž vhodným doplňkem mohou být i antidekubitní podložky na paty nebo lokty u pacientů s vysokým rizikem vzniku dekubitů.

Péče při inkontinenci během léta

Horka mohou být náročná i pro pacienty s inkontinencí. Zvýšené pocení spolu s kontaktem pokožky s močí nebo stolicí zvyšují riziko podráždění, opruzenin a vzniku infekcí .

Inkontinenční pomůcky , jako jsou absorpční plenkové kalhotky, vložky nebo pleny, je proto třeba měnit pravidelně a nenechávat je zbytečně dlouho nasazené. Po každé výměně je vhodné pokožku důkladně očistit a osušit.

Ke každodenní péči jsou praktické čistící pěny bez oplachování, vlhčené mycí ubrousky nebo mycí rukavice , které umožňují šetrnou hygienu i přímo na lůžku. Ochranné bariérové krémy následně vytvářejí na pokožce ochranný film a pomáhají snižovat riziko opruzenin.

Při dlouhodobém ležení mohou péči výrazně usnadnit i jednorázové absorpční podložky, které chrání matraci a zároveň pomáhají udržovat lůžko suché a hygienicky čisté.

Jak ochladit pokoj ležícího pacienta během veder?

Pohodlí pacienta ovlivňuje nejen samotná péče, ale také prostředí, ve kterém se nachází.

Během horkých dnů:

• větrejte brzy ráno a večer,
• zatáhněte žaluzie nebo závěsy během největších veder,
• udržujte přiměřenou teplotu v místnosti,
• pravidelně měňte ložní prádlo, je-li zpoceno,
• používejte lehké bavlněné povlečení,
• zajistěte dostatečný přísun čerstvého vzduchu.

Pokud používáte klimatizaci, vyhněte se příliš nízké teplotě a přímému proudění studeného vzduchu na pacienta . Prudké ochlazení může organismus zbytečně zatěžovat. Doporučený rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou by neměl být příliš velký.

Kdy zpozornět a kontaktovat lékaře?

Některé příznaky mohou signalizovat, že organismus horka nezvládá.

Lékaře nebo zdravotnickou pomoc je vhodné kontaktovat, pokud se objeví:

• vysoká tělesná teplota,
• výrazná ospalost nebo zmatenost,
• zrychlené dýchání,
• zrychlený puls,
• suché rty a jazyk,
• velmi tmavá moč nebo její výrazně snížené množství,
• opakované zvracení,
• poruchy vědomí.

U starších lidí mohou být příznaky dehydratace zpočátku nenápadné. Právě proto je důležité sledovat celkový zdravotní stav pacienta každý den.

Pomůcky, které usnadní péči během léta

Péče o ležícího pacienta vyžaduje nejen dostatek času, ale také vhodné pomůcky. Při výběru pomůcek se vyplatí přihlížet ke zdravotnímu stavu pacienta, míru jeho mobility i doporučení lékaře nebo ošetřovatelského personálu.

V nabídce Unizdrav naleznete široký výběr zdravotnických pomůcek určených pro domácí i profesionální péči . V letních měsících mohou být obzvláště užitečné:

• antidekubitní matrace s kompresorem pro snížení tlaku na pokožku,

• antidekubitní chránič paty a lokte pro prevenci dekubitů (proleženin),

• polohovací pomůcka pro otáčení pacienta pro usnadnění otáčení a změnu polohy,

• polohovací válec pro optimální oporu pro mnohé části těla,

• kolo proti dekubitům pro pohodlné dlouhodobé sezení,

• návlek na matraci proti bakteriím, nečistotám a prosáknutí,

• nepromokavý chránič matrace proti znečištění,

• nepromokavé absorpční podložky pro udržení lůžka v suchu,

• čistící pěna na čištění pokožky při inkontinenci,

• mycí vlhčená rukavice na čištění pokožky,

• olej na pokožku proti vysoušení,

• postele polohovatelné pro imobilní pacienty,

• madlo k posteli pro usnadnění vstávání z postele pro osoby s omezenou pohyblivostí.

Správně zvolené pomůcky sice nenahrazují pravidelnou péči, mohou však výrazně zvýšit pohodlí pacienta a usnadnit každodenní péči celé rodině.

 

❓Často kladené otázky (FAQ)

Jak často je třeba v letním období polohovat ležícího pacienta?

Ve většině případů se doporučuje měnit polohu přibližně každé dvě hodiny. Přesný interval závisí na zdravotním stavu pacienta a doporučení lékaře nebo ošetřujícího personálu.

Kolik tekutin by měl ležící pacient vypít?

Množství tekutin závisí na věku, zdravotním stavu a případných onemocněních. V období veder je důležité pravidelně nabízet tekutiny v průběhu celého dne. Pokud má pacient omezený příjem tekutin z důvodu onemocnění srdce nebo ledvin, řiďte se pokyny lékaře.

Jak poznat začínající dekubit (proleženinu)?

Prvním příznakem bývá zarudnutí kůže, které nezmizí ani po změně polohy. Později se může objevit bolest, otok nebo poškození kůže. Pravidelná kontrola pokožky pomáhá odhalit problém včas.

Co dělat při opruzeninách?

Postižené místo jemně očistěte, důkladně osušte a použijte ochranný bariérový krém. Pokud se stav nezlepšuje nebo se objeví známky infekce, poraďte se s lékařem.

Je klimatizace vhodná pro ležícího pacienta?

Ano, pokud se používá správně. Místnost by neměla být příliš vychlazená a studený vzduch by neměl směřovat přímo na pacienta.

 

Upozornění: Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani odbornou konzultaci s lékařem nebo lékárníkem.