Dekubity (proleženiny): Jak je rozpoznat, léčit a předcházet jim?

Co jsou dekubity a proč vznikají?

Dekubity, známé také jako proleženiny, jsou poškození kůže a tkání pod ní, které vznikají zejména v důsledku dlouhodobého tlaku nebo tlaku v kombinaci s posouváním tkání. Když člověk zůstává příliš dlouho v jedné poloze, tlak může omezit prokrvení zatíženého místa. Tkáně tak nedostávají dostatek kyslíku a živin, což může postupně vést k jejich poškození.¹

Proleženiny se nejčastěji objevují u lidí, kteří se nedokážou samostatně otočit, posadit nebo změnit polohu. Vzniknout však mohou i během několika hodin, zvláště pokud je pokožka dlouhodobě vystavena silnému tlaku. Riziko zvyšují i další faktory, například:

• Vyšší věk a křehká pokožka - kůže je náchylnější k poškození.
• Omezená pohyblivost – například po operaci, úrazu, cévní mozkové příhodě nebo při neurologických onemocněních.
• Nedostatečná výživa a dehydratace – mohou zhoršovat odolnost pokožky a schopnost hojení.
• Inkontinence a nadměrná vlhkost – pokožka je citlivější na podráždění a poškození.
• Poruchy citlivosti – člověk nemusí cítit nepříjemný tlak nebo bolest, které by jej jinak upozornily na potřebu změnit polohu.
• Tření a smykové síly – například když se pacient sesouvá po posteli nebo ho při přesouvání táhneme po plachtě.^1,2

Kde se proleženiny nejčastěji tvoří?

Proleženiny nejčastěji vznikají na místech, kde se kosti nacházejí těsně pod pokožkou a mezi nimi a podložkou je jen tenká vrstva měkké tkáně. Nejvíce ohroženy jsou paty, křížová oblast, boky a hýždě. Riziková místa se však mění také podle toho, zda váš blízký většinu času leží na zádech, na boku nebo sedí.^2,3

• Při ležení na zádech: Největší pozornost věnujte patám, křížové oblasti a kostrči. Proleženiny se mohou vytvořit i na lopatkách, loktech či záhlaví.
• Při ležení na boku: Riziková jsou zejména bedra, ramena, vnější strana kotníků a kolen. Tlak může působit i na ucho, které zůstává přitlačeno k polštáři.
• Při dlouhodobém sezení: Proleženiny se nejčastěji objevují na hýždích, především v oblasti sedacích kostí. Ohrožena může být i kostrč, záda či paty.³

Praktický tip: Když svému blízkému pomáháte s převlékáním nebo osobní hygienou, využijte tuto chvíli i ke kontrole pokožky. Všímejte si zejména zarudnutí, změn barvy kůže nebo míst, které jsou na dotek neobvykle teplé, tvrdé či bolestivé. Proleženina se totiž může začít tvořit ještě předtím, než se na pokožce objeví otevřená rána.^1,2

Jak vypadají dekubity? 4 stupně proleženin

Proleženiny nemusí hned vypadat jako otevřená rána. Někdy se začínají nenápadným zarudnutím pokožky, jindy se objeví puchýř nebo hlubší poškození tkáně. Podle rozsahu poškození rozlišujeme čtyři základní stupně dekubitů.

^{Zdroj: Medical News Today: Stages of Pressure Ulcers.}

Dekubity 1. stupně – zarudnutí bez otevřené rány

Pokožka zůstává neporušená, ale na postiženém místě se objevuje zarudnutí, které po jemném zatlačení prstem nezbledne. Místo může být bolestivé, teplejší nebo tvrdší než okolní kůže. Při tmavší pokožce nemusí být zarudnutí dobře viditelné, proto si všímejte i dalších změn. Pokud si takové místo všimnete, odlehčete jej a kontaktujte zdravotnického pracovníka.^1,4

Dekubity 2. stupně – poškození kůže a puchýře

V tomto stadiu již dochází k poškození povrchových vrstev kůže. Proleženina může vypadat jako mělká otevřená rána s růžovým nebo červeným spodkem, případně jako puchýř naplněný čirou tekutinou. Rána může být citlivá a bolestivá. I když se může zdát malá, potřebuje odborné posouzení a vhodné ošetření.^3,4

Dekubity 3. stupně – hluboké poškození kůže a podkoží

Proleženina zasahuje přes celou tloušťku kůže až do podkožní tkáně. V ráně může být patrná nažloutlá tuková tkáň, ale svaly, šlachy ani kosti ještě nejsou odhaleny. Rána může být hluboká a někdy se pod jejími okraji vytvářejí dutiny. Takové poškození vyžaduje odbornou léčbu a pravidelné sledování.^3,4

Dekubity 4. stupně – poškození hlubokých tkání

Jedná se o nejhlubší ze čtyř základních stupňů. Poškození zasahuje do hlubších struktur a v ráně mohou být viditelné nebo hmatatelné svaly, šlachy či kosti. Hrozí závažné komplikace včetně infekce hlubokých tkání nebo kostí. Léčba patří do rukou zdravotnických odborníků a může být dlouhodobá.^3,4

Důležité: Ne každou proleženinu lze zařadit do jednoho ze čtyř stupňů. Někdy je rána překryta odumřelou tkání, takže její skutečnou hloubku nelze určit. Existuje také hluboké poškození tkáně, které se může projevit tmavě červeným, fialovým nebo bordó zbarvením pokožky, přestože kůže ještě nemusí být otevřená.⁴

Pokud na pokožce svého blízkého zpozorujete podezřelé změny, nečekejte, až se vytvoří otevřená rána. Místo odlehčete a zajistěte odborné posouzení.

Jak předcházet proleženinám při domácí péči?

Staráte-li se o blízkého, který tráví většinu času na lůžku, prevence proleženin by měla být součástí každodenní péče. Dobrou zprávou je, že riziko jejich vzniku můžete výrazně snížit kombinací několika jednoduchých opatření. Důležité je zejména pravidelně měnit polohu těla, kontrolovat pokožku a zajistit vhodné podmínky pro odpočinek.¹

Pravidelné polohování a změna polohy těla

Když člověk dlouho leží nebo sedí ve stejné poloze, na určitá místa těla neustále působí tlak. Pravidelnou změnou polohy pomáháte tento tlak zmírňovat a chráníte pokožku před poškozením.

Jak často pacienta polohovat? Neexistuje jeden časový interval vhodný pro každého. Frekvence závisí na pohyblivosti, zdravotním stavu, stavu pokožky i typu matrace. U lidí s vysokým rizikem vzniku dekubitů může být nutné polohování každé 2 až 4 hodiny, konkrétní plán by však měl určit zdravotnický pracovník.

Při polohování myslete na několik zásad:

• Pacienta při přesouvání netahejte po plachtě. Použijte vhodnou přesouvací pomůcku, abyste omezili tření a posouvání pokožky.
• Pokud to zdravotní stav umožňuje, při ležení na boku upřednostněte mírné natočení těla přibližně o 30° namísto přímého tlaku na bederní kost.
• Paty odlehčete vhodnou pomůckou tak, aby se nedotýkaly matrace.
• Pokud váš blízký dokáže alespoň částečně měnit polohu samostatně, povzbuzujte jej k pravidelnému pohybu podle jeho možností.

Antidekubitní matrace a polohovací pomůcky

Vhodná matrace pomáhá rovnoměrněji rozložit tlak na tělo a snižovat zatížení nejcitlivějších míst. Při dlouhodobém ležení proto může být důležitou součástí prevence.

Antidekubitní matrace mohou být pěnové nebo aktivní, u nichž kompresor pravidelně mění tlak ve vzduchových komorách. Výběr závisí zejména na riziku vzniku proleženin, pohyblivosti a celkového zdravotního stavu pacienta.¹

Pomoci mohou i polohovací polštáře či podložky, které podpírají jednotlivé části těla. Důležité je však jejich správné umístění, aby nevytvářely tlak na dalších místech.

Nevíte, kterou antidekubitní matraci vybrat? Při rozhodování hraje roli zejména pohyblivost pacienta, riziko vzniku proleženin, nosnost matrace a její kompatibilita s postelí. Rozdíly mezi jednotlivými typy i praktické rady naleznete v našem článku jak vybrat antidekubitní matraci.

Péče o pokožku a hygiena

Pokožka, která je dlouhodobě vlhká nebo podrážděná, je náchylnější k poškození. Proto je důležité udržovat ji čistou, přiměřeně suchou a chráněnou před nadměrnou vlhkostí, zejména při inkontinenci.^1,2

Při každodenní hygieně používejte jemné čistící přípravky, pokožku důkladně, ale šetrně osušte a podle potřeby naneste ochranný bariérový přípravek. Vyhněte se intenzivnímu tření či masírování zarudlých míst, protože byste mohli tkáň ještě více poškodit.

Praktický tip: Při převlékání nebo mytí svého blízkého si vždy prohlédněte paty, křížovou oblast, boky a další riziková místa. Zpozorujete-li zarudnutí, které po odlehčení nezmizí, změnu barvy nebo poškození kůže, zajistěte odborné posouzení.

Výživa, pitný režim a pravidelná kontrola pokožky

Na zdraví pokožky se podílí i dostatečný příjem energie, bílkovin a tekutin. Podvýživa a dehydratace mohou zvyšovat riziko poškození kůže a zhoršovat hojení ran.^1,2

Dbejte proto na pestrou stravu a přiměřený pitný režim podle zdravotního stavu vašeho blízkého. Pokud má problémy s přijímáním potravy, nechtěně hubne nebo má sníženou chuť k jídlu, poraďte se s lékařem či nutričním terapeutem.

Stejně důležitá je pravidelná kontrola pokožky. Všímejte si nejen zarudnutí, ale také změny teploty, tvrdosti či bolestivosti. Při tmavší pokožce mohou být barevné změny méně nápadné.

Co dělat, když se objeví proleženina?

Všimli jste si na pokožce svého blízkého zarudnutí, puchýř nebo drobnou ranku? Důležité je reagovat co nejdříve, neboť i nenápadné poškození kůže může být začínajícím dekubitem. 

• Odlehčete postižené místo. Pomozte blízkému změnit polohu tak, aby na poškozenou pokožku nepůsobil další tlak.
• Pokožku nemasírujte ani nešoupejte. Mohl byste tím poškození ještě zhoršit.
• Sledujte změny. Všímejte si barvy pokožky, bolestivosti, otoku či vzniku otevřené rány.
• Kontaktujte zdravotnického pracovníka. I začínající proleženinu je vhodné odborně posoudit. Otevřené rány neošetřujte agresivními dezinfekčními přípravky bez doporučení odborníka.^1,4

Pozor: Pokud se objeví horečka, hnis, šířící se zarudnutí nebo výrazné zhoršení stavu, vyhledejte lékařskou pomoc neprodleně. Může se jednat o příznaky infekce.

Jak se léčí dekubity?

Léčba proleženin závisí na stupni poškození kůže, hloubky rány a celkového zdravotního stavu pacienta. Zatímco u dekubitů 1. stupně může stačit důsledné odlehčení postiženého místa a ochrana pokožky, hlubší rány vyžadují odbornou léčbu.^1,3

Jak dlouho se dekubity hojí? Povrchové poškození se může při správné péči zlepšit poměrně rychle, zatímco hluboké proleženiny se mohou hojit týdny až měsíce. V některých případech je zapotřebí také chirurgický zákrok.³

Důležité je, aby léčbu otevřených a hlubších proleženin vedl zdravotnický pracovník. Domácí péče je její důležitou součástí, ale nenahrazuje odborné ošetření rány.

Kdy s proleženinami vyhledat lékaře?

Lékaře nebo zdravotní sestru kontaktujte již při prvních příznacích proleženiny, například pokud si všimnete zarudnutí, které po jemném zatlačení nezbledne, puchýř nebo otevřenou ranku. Včasné odborné posouzení pomáhá zabránit dalšímu poškození tkáně.^1,5

Pamatujte: Při proleženinách není třeba čekat, až se vytvoří hluboká rána. Čím dříve se začne s vhodnou péčí, tím větší je šance předejít komplikacím.

❓Často kladené otázky (FAQ)

Může se proleženina vytvořit i při sezení?
Ano. Dekubity nevznikají pouze při ležení. Dlouhodobé sezení beze změny polohy může vést k poškození pokožky, zejména v oblasti sedacích kostí a kostrče. Riziko se týká i lidí na invalidním vozíku nebo těch, kteří většinu dne prosedí v křesle.

Čím natírat začínající proleženiny?
Na zarudlá místa byste neměli automaticky nanášet různé masti či dezinfekční přípravky. Nejdůležitější je okamžitě odlehčit postižené místo a zajistit odborné posouzení.

Jak předcházet proleženinám při inkontinenci?
Při inkontinenci je důležité pravidelně kontrolovat a vyměňovat absorpční pomůcky, pokožku šetrně očistit a podle potřeby chránit vhodným bariérovým přípravkem. Dlouhodobý kontakt pokožky s močí nebo stolicí může zvyšovat riziko jejího poškození. Stejně důležité zůstává pravidelné odlehčování rizikových míst.

Proč se proleženina nehojí, i když používáme antidekubitní matraci?
Antidekubitní matrace pomáhá rozložit tlak, ale sám o sobě nezaručuje zhojení proleženiny. Hojení ovlivňuje také pravidelné polohování, výživa, prokrvení, přidružená onemocnění či případná infekce. Pokud se rána nezlepšuje nebo se zhoršuje, je třeba přehodnotit léčbu se zdravotnickým pracovníkem.

Zdroje

• ¹ National Institute for Health and Care Excellence (NICE): Pressure ulcers: prevention and management. Clinical guideline CG179.
• ² Lyder, CH, Ayello, EA: ⁠Pressure Ulcers: Patient Safety Issue.
• ³ Zaidi, SRH, El Khatib, S., Sharma, S.: ⁠ Pressure Injury.
• ⁴ Edsberg, LE, Black, JM, Goldberg, M., McNichol, L., Sieggreen, M.: ⁠ Revised National Pressure Ulcer Advisory Panel Pressure Injury Staging System.
• ⁵ National Health Service (NHS): ⁠ Pressure ulcers (pressure sores).