Co na karpální tunel

Co je karpální tunel

Karpální tunel je úzký průchod na vnitřní straně zápěstí mezi předloktím a dlaní, který tvoří zápěstní kůstky a vazivo. Skrz něj probíhají cévy, devět šlach ohýbačů prstů a nervová vlákna, z nichž nejdůležitějším je středový nerv = nervus medianus, který přenáší senzorické informace, jako je chlad, teplo, tlak nebo bolest, z prstů a motorické stimuly z mozku do ruky. Dojde-li k útlaku středového nervu a zhorší-li se prokrvení, dochází k brnění prstů, snížené citlivosti prstů a bolesti v zápěstí. V takovém případě se hovoří o syndromu karpálního tunelu.

Syndrom karpálního tunelu představuje nejčastější úžinový syndrom (postižení periferních nervů způsobená útlakem nervu okolními strukturami). Postihuje zejména osoby mezi 40–60 lety, častěji jím trpí ženy a za život se vyskytuje až u 4 % populace. Řadí se na první příčky nemocí z povolání. Syndrom karpálního tunelu zpravidla postihuje dominantní ruku.

Příznaky karpálního tunelu

• Brnění a mravenčení prstů,
• nepohodlí v oblasti zápěstí, dlaně a prstů,
• slabost, trnutí a necitlivost,
• pálení a bolest,
• pocit oteklých prstů bez viditelného otoku,
• snížená schopnost uchopit, stisknout a udržet předměty.

Zpočátku se příznaky karpálního syndromu objevují hlavně nad ránem, kdy budí pacienty. S postupujícím onemocněním se vyskytují také během dne, častěji při manuální práci. V pokročilém stádiu se dostavují i v klidovém režimu bez jakékoliv zátěže.

TIP: Úlevu od bolesti a otoku přinesou chladivé obklady.

Jaké jsou příčiny syndromu karpálního syndromu

Nejčastější příčinou vzniku je nadměrné a opakované přetížení svalů vyvolané nadměrným ohýbáním a natahováním zápěstí. Rizikovým faktorem jsou také stejné opakované pohyby zápěstím, jako je například klikání myší nebo psaní na klávesnici či časté řízení. Příčinou bývá také přenos vibrací z přístroje na ruku (práce s příklepovou vrtačkou či pneumatickým kladivem). K útlaku nervu v karpálním tunelu přispívá také zadržování vody během těhotenství nebo menopauzy a růst cysty či nádoru v této oblasti.

Není výjimkou, že syndrom karpálního tunelu vzniká i v důsledku anatomických změn v oblasti karpálního tunelu, jako jsou následky zlomeniny kosti zápěstí, vrozený úzký karpální tunel či výskyt kostních výrůstků (osteofytů). Syndrom karpálního tunelu se může rozvinout při onemocněních, jedná se například o diabetes, alkoholismus, ale i nedostatečný příjem potravy.

Co pomáhá na karpální tunel

K léčbě karpálního tunelu můžete přistupovat několika způsoby. Nejlepší je vsadit na prevenci, která se částečné překrývá s konzervativní léčbou v počátcích onemocnění. Jde zejména o:

• správná ergonomie pracovního místa: užívejte ergonomické podložky pod myš a klávesnici, zjistěte, jak správně sedět u počítače, a dbejte na správné držení těla během celého pracovního dne. 
• dostatečný odpočinek: pokud se nemůžete vyhnout činnostem způsobujícím potíže s rukou, dopřejte si alespoň pravidelné přestávky během opakovaných činností a protáhněte zápěstí. 
• pravidelné cvičení: vyzkoušejte protahovací cviky ideálně pod dohledem fyzioterapeuta. 
• ortézy na zápěstí: při náročných aktivitách sáhněte po ortéze na zápěstí, která vám poskytny podporu.
• zásady zdravého životního stylu: vsaďte na zdravou stravu, pravidelnou fyzickou aktivitu a udržujte zdravou hmotnost, obezita a nadváha i cukrovka patří mezi rizikové faktory.

Od nepříjemných pocitů vám pomůže lokální ošetření v podobě gelů a mastí. Kromě ortéz můžete vyzkoušet také tejpy, které zápěstí zafixují. Seznamte se s tejpováním pod vedením proškoleného pracovníka, abyste si zbytečně neuškodili. Pomáhá také fyzikální terapie a výživové doplňky – nejvíce to platí pro vitamíny ze skupiny B.

Pokud selže konzervativní léčba, je nutné přikročit k chirurgickému zákroku, po kterém následuje intenzivní rehabilitace a péče o ránu. Než se pustíte do samoléčby, konzultujte svůj stav s lékařem.