Košík 4
Nadváha a obezita: Jak zjistit, jestli máte problém, a kdy ho začít řešit?

Nadváha a obezita: Jak zjistit, jestli máte problém, a kdy ho začít řešit?

Nadváha a obezita nejsou jen otázkou vzhledu, ale především zdraví. Ovlivnit mohou srdce, metabolismus, pohybový aparát i celkovou kvalitu života. Zjistěte, proč vznikají, jaká rizika přinášejí a jak je zdravě a dlouhodobě řešit.

Obezita není jen otázkou vzhledu, ale komplexním chronickým onemocněním , které může ovlivnit fyzické i psychické zdraví a celkovou kvalitu života . Její vznik ovlivňuje několik faktorů a stejně komplexní by měl být i přístup k její léčbě, od úpravy životního stylu až po odbornou pomoc podle individuálních potřeb člověka.

Jaký je rozdíl mezi nadváhou a obezitou?

Nadváha a obezita znamenají, že má člověk vyšší množství tělesného tuku, než je pro jeho zdraví optimální . Rozdíl je zejména v jeho množství a ve zdravotním riziku, které s ním souvisí. Při obezitě je množství tělesného tuku vyšší a zpravidla roste také riziko zdravotních komplikací.

V praxi se k rozlišení nadváhy a obezity nejčastěji používá BMI (index tělesné hmotnosti) . U dospělých se za nadváhu považuje BMI od 25 do 29,9 a za obezitu BMI 30 a více. Samotné BMI však není dokonalým ukazatelem, protože nerozlišuje například mezi tukovou a svalovou hmotou . Proto se při hodnocení zdravotního rizika sledují i další údaje , například obvod pasu.

Obezita se dnes vnímá jako chronické onemocnění, které může mít řadu příčin . Nejde tedy jednoduše o nedostatek pohybu nebo „slabou vůli“. Roli mohou hrát stravovací návyky, genetika, prostředí, spánek, psychické faktory, některá onemocnění či léky . Proto se i způsob léčby může u jednotlivých lidí výrazně lišit.

kód: P5262

Skladem >1ks
Můžete mít 26.08
1 324 Kč

kód: P1599

Skladem >10ks
Můžete mít 26.08
925 Kč

kód: P4954

Skladem >10ks
Můžete mít 26.08
138 Kč

kód: P4483

Skladem >10ks
Můžete mít 26.08
545 Kč

kód: P4895

Skladem >5ks
Můžete mít 26.08
523 Kč

Jak zjistit, jestli máte nadváhu nebo obezitu?

Samotné číslo na váze nemusí vždy přesně odrážet, zda má člověk zdravou tělesnou hmotnost . Při hodnocení nadváhy a obezity se proto využívají několik ukazatelů, které kromě hmotnosti zohledňují i výšku, rozložení tělesného tuku a možná zdravotní rizika . Mezi nejčastěji používané metody patří výpočet indexu tělesné hmotnosti (BMI) a měření obvodu pasu.

Index tělesné hmotnosti (BMI)

Jedním z nejpoužívanějších způsobů orientačního hodnocení tělesné hmotnosti je index tělesné hmotnosti, známý pod zkratkou BMI (Body Mass Index) . Jedná se o jednoduchý výpočet, který porovnává tělesnou hmotnost člověka s jeho výškou.

BMI se vypočítá podle vzorce: BMI = tělesná hmotnost (kg) / výška² (m²) . Například člověk s hmotností 70 kg a výškou 1,70 m: 70/(1,70 × 1,70) = BMI 24,2. Výsledná hodnota se následně porovnává s doporučenými kategoriemi:

Hodnota BMI

Kategorie

Méně než 18,5

Podváha

18,5 – 24,9

Normální tělesná hmotnost

25,0 – 29,9

Nadváha

30,0 – 34,9

Obezita I. stupně

35,0 – 39,9

Obezita II. stupně

40 a více

Obezita III. stupně

 

Nevýhody BMI

Přestože BMI patří mezi jednoduché a často využívané ukazatele, nehodnotí přesné množství ani rozložení tělesného tuku. Nedokáže rozlišit svalovou hmotu od tukové hmoty a právě proto může být jeho výsledek nepřesný například u sportovců s vysokým podílem svalové hmoty.

BMI zároveň neposkytuje informaci o rozložení tukové tkáně v těle . Právě rozložení tukové tkáně, zejména nadbytek tuku v oblasti břicha, může významně ovlivňovat riziko vzniku metabolických a srdečně-cévních onemocnění.

Obvod pasu - důležitý ukazatel zdravotního rizika

Z tohoto důvodu se při hodnocení nadváhy a obezity doporučuje sledovat i obvod pasu . Tuk uložený v oblasti břišní dutiny. viscerální tuk, je metabolicky aktivnější a souvisí s vyšším rizikem vzniku diabetu 2. typu, vysokého krevního tlaku a srdečně-cévních onemocnění .

Obvod pasu může v některých případech poskytnout přesnější informaci o zdravotním riziku než samotné BMI, protože poukazuje na množství břišního tuku.

Za zvýšené zdravotní riziko se u dospělých považují přibližně tyto hodnoty:

  • Ženy : obvod pasu nad 80 cm představuje zvýšené riziko, nad 88 cm vysoké riziko.
  • Muži : obvod pasu nad 94 cm představuje zvýšené riziko, nad 102 cm vysoké riziko.

Upozornění: Uvedené hodnoty se používají zejména při hodnocení zdravotního rizika u populace evropského původu; hranice se mohou lišit podle etnických skupin a odborných doporučení.

Jaké jsou nejčastější příčiny nadváhy a obezity?

Nadváha a obezita obvykle nevznikají z jednoho důvodu. Nejčastěji jde o kombinaci.

Nevhodné stravování

Dlouhodobý příjem většího množství energie , než tělo spotřebuje, vede k přibírání. Přispívat k němu mohou velké porce, slazené nápoje či častá konzumace energeticky bohatých a vysoce zpracovaných potravin .

Nedostatek pohybu

Sedavý způsob života a málo pohybu snižují množství energie, které během dne spotřebujeme. V kombinaci s vyšším energetickým příjmem tak mohou podporovat přibírání.

Genetické faktory

Geny mohou ovlivňovat například chuť k jídlu, pocit sytosti či tendenci ukládat tuk . Neznamená to však, že člověk s genetickou predispozicí musí automaticky trpět obezitou.

Hormonální poruchy

K přibírání mohou v některých případech přispívat zdravotní problémy, například snížená činnost štítné žlázy nebo Cushingův syndrom . Při nevysvětlitelném nárůstu hmotnosti je proto vhodné obrátit se na lékaře.

Některé léky

Přibírání může být vedlejším účinkem některých léků, například kortikosteroidů či vybraných antidepresiv a antipsychotik . Léčbu však nikdy neměňte ani nevysazujte bez konzultace s lékařem.

Nedostatek spánku

Málo kvalitního spánku může ovlivnit hlad, chuť k jídlu i množství energie během dne . Dlouhodobě tak může přispívat k nárůstu hmotnosti.

Chronický stres

Dlouhodobý stres může měnit stravovací návyky au některých lidí vést například k častějšímu emocionálnímu jídlu . I proto je psychická pohoda důležitou součástí péče o tělesnou hmotnost.

Jaká zdravotní rizika přináší obezita?

Obezita může dlouhodobě ovlivňovat fungování celého organismu a zvyšovat riziko více chronických onemocnění . Riziko zpravidla roste s množstvím nadbytečného tělesného tuku a délkou trvání obezity. 1

Diabetes 2. typu a metabolická onemocnění

Obezita zvyšuje riziko inzulínové rezistence a diabetu 2. typu. Častěji se spojuje také s vysokým krevním tlakem či poruchami hladiny tuků v krvi. 1

Onemocnění srdce a cév

Vyšší je riziko vysokého krevního tlaku, srdečně-cévních onemocnění, infarktu i mozkové příhody . 1

Problémy s pohybovým aparátem

Vyšší tělesná hmotnost více zatěžuje zejména kolena, bedra a páteř . Může tak přispívat k bolestem, osteoartróze a omezení pohyblivosti. 1

Poruchy dýchání a spánku

Obezita patří mezi významné rizikové faktory obstrukčního spánkové apnoe , při kterém během spánku opakovaně dochází k přerušení dýchání. 2

Vyšší riziko některých nádorových onemocnění

Obezita se spojuje i se zvýšeným rizikem některých druhů rakoviny , například tlustého střeva, ledvin, jater či prsu po menopauze . 1

Vliv na psychické zdraví

Obezita může ovlivňovat kvalitu života a psychickou pohodu. Roli přitom mohou hrát i stigma, diskriminace a negativní reakce okolí . 3

Reprodukční zdraví

Obezita může ovlivnit plodnost žen i mužů au žen se spojuje is vyšším rizikem některých komplikací během těhotenství. 2

Obezita je komplexní chronické onemocnění, které ovlivňuje nejen délku života, ale také jeho kvalitu. Včasná prevence, zdravé životní návyky a vhodně zvolená léčba dokážou výrazně snížit riziko komplikací a přispět k lepšímu zdravotnímu stavu.

Jak zhubnout zdravě a bez opětovného přibrání?

Zdravé hubnutí nestojí na drastických dietách ani co nejrychlejším úbytku kilogramů. Důležitější jsou postupné a dlouhodobě udržitelné změny ve stravování, pohybu, spánku a dalších každodenních návycích.

Dobrou zprávou je, že ke zlepšení zdraví nemusí člověk dosáhnout „ideální“ hmotnosti. Už úbytek přibližně 5 až 10 % původní tělesné hmotnosti může u lidí s nadváhou nebo obezitou přinést zdravotní benefity, například zlepšení krevního tlaku, hladiny cukru v krvi či některých metabolických ukazatelů. 4

Zaměřte se na vyvážený jídelníček

Jídelníček by měl obsahovat dostatek zeleniny, ovoce, celozrnných potravin, bílkovin a zdravých tuků. Omezit je vhodné zejména slazené nápoje, sladkosti a vysoce zpracované potraviny.

Pravidelně se hýbejte

Pohyb zvyšuje energetický výdej, pomáhá udržovat svalovou hmotu a prospívá celkovému zdraví. Nemusíte začínat náročným tréninkem - vhodná je i pravidelná chůze, jízda na kole, plavání či cvičení přizpůsobené vašim možnostem.

Dopřejte si dostatek spánku

Nedostatek spánku může ovlivňovat hlad, chuť k jídlu i množství energie během dne. Většině dospělých se doporučuje přibližně 7 až 9 hodin spánku denně .

Nezapomínejte na pitný režim

Základem pitného režimu by měla být zejména voda a neslazené nápoje. Slazené nápoje a alkohol mohou naopak výrazně zvýšit denní energetický příjem, aniž by nás dostatečně zasytily.

Pečujte io psychickou pohodu

Stres, úzkost či emocionální jedení mohou hubnutí výrazně komplikovat. Pokud máte pocit, že jídlo často používáte ke zvládání emocí nebo stresu, může pomoci i podpora psychologa či jiného odborníka.

Stanovte si realistické cíle

Namísto snahy zhubnout co nejrychleji se zaměřte na malé změny, které dokážete dlouhodobě dodržovat . Při hubnutí je důležitější udržitelnost než krátkodobý rychlý výsledek.

Kdy vyhledat lékaře?

Zdravé stravování, dostatek pohybu a celková změna životního stylu jsou základem prevence i léčby nadváhy a obezity. Ne vždy však tato opatření přinášejí očekávané výsledky. Pokud se hmotnost dlouhodobě zvyšuje nebo se navzdory snaze nedaří zhubnout, je vhodné obrátit se na lékaře.

Odborné vyšetření může pomoci odhalit příčinu přibírání, zhodnotit zdravotní rizika a doporučit nejvhodnější způsob léčby.

Lékaře byste měli navštívit zejména tehdy, pokud:

  • vaše BMI dosahuje hodnoty 30 nebo více,
  • dochází k rychlému nebo nevysvětlitelnému přibírání i bez změny životního stylu,
  • máte podezření na hormonální onemocnění, například problémy se štítnou žlázou,
  • objeví se vysoký krevní tlak , zvýšená hladina cukru v krvi nebo cukrovka 2. typu ,
  • nadměrná tělesná hmotnost způsobuje bolesti kloubů, páteře nebo omezuje pohyb,
  • navzdory dlouhodobé snaze se vám nedaří zhubnout nebo si udržet dosaženou hmotnost.

Podle výsledků vyšetření může lékař doporučit spolupráci s nutričním terapeutem, fyzioterapeutem nebo psychologem . Při těžších formách obezity může zvážit také farmakologickou léčbu nebo bariatrický zákrok.

Pomůcky, které mohou podpořit hubnutí

Některé zdravotnické pomůcky mohou celý proces usnadnit. Pomáhají sledovat pokroky, kontrolovat zdravotní stav nebo zvyšovat komfort při pohybu.

V naší nabídce naleznete široký výběr zdravotnických pomůcek, které mohou být vhodným doplňkem:

Při zdravotních komplikacích je vhodné poradit se s lékařem nebo fyzioterapeutem.

Jak předejít nadváze a obezitě?

Prevence nadváhy a obezity je ve většině případů jednodušší než jejich následná léčba. Přestože některé faktory, jako genetika nebo určitá onemocnění, ovlivnit nedokážeme, většina rizik souvisí s našimi každodenními návyky . Dlouhodobé dodržování zdravého životního stylu pomáhá nejen udržet přiměřenou tělesnou hmotnost, ale zároveň snižuje riziko řady chronických onemocnění.

Prevenci podporuje zejména:

  • pravidelný pohyb - vyberte si aktivitu, která vás baví, a snažte se hýbat každý den,
  • pestrá a vyvážená strava bohatá na zeleninu, ovoce, celozrnné výrobky, kvalitní bílkoviny a zdravé tuky,
  • omezení sladkostí, slazených nápojů a vysoce zpracovaných potravin,
  • dostatek kvalitního spánku , který pomáhá regulovat hormony ovlivňující chuť k jídlu,
  • zvládání stresu pomocí odpočinku, pohybu nebo oblíbených aktivit,
  • pravidelné preventivní prohlídky u všeobecného lékaře.

I malé změny mohou mít velký význam. Mnohem důležitější než rychlé výsledky je pravidelnost a schopnost zdravé návyky dlouhodobě udržet.

 

❓Často kladené otázky (FAQ)

Je BMI spolehlivé?
BMI je užitečný orientační ukazatel, ale nerozlišuje mezi tukem a svalovou hmotou ani neukazuje rozložení tuku. Proto je vhodné sledovat i obvod pasu a celkový zdravotní stav.

Kolik kilogramů je zdravé zhubnout za měsíc?
Za běžné postupné tempo se často považuje přibližně 0,5 až 1 kg týdně, tedy asi 2 až 4 kg měsíčně. Konkrétní tempo však závisí na výchozí hmotnosti a zdravotním stavu.

Může být obezita dědičná?
Ano, genetika může ovlivňovat náchylnost k přibírání, hlad či pocit sytosti. Na vzniku obezity se však obvykle podílí několik faktorů.

Stačí ke zhubnutí pouze cvičení?
Samotné cvičení většinou nestačí. Nejdůležitější je při hubnutí kalorický deficit, tedy stav, kdy tělo přijme méně energie, než během dne spotřebuje; pravidelný pohyb je vhodné přidat zejména pro jeho mnohé zdravotní benefity.

Pomáhají výživové doplňky při hubnutí?
Doplňky stravy samy o sobě obezitu neléčí a jejich účinek na hubnutí bývá často omezen. Při jejich užívání je vhodné poradit se s lékařem nebo lékárníkem.

Kdy jde o morbidní obezitu?
Za obezitu III. stupně (morbidní) se u dospělých standardně považuje BMI 40 a více. Jedná se o stav spojený s vysokým rizikem zdravotních komplikací.

Dá se zhubnout bez diety?
Ano, hubnutí nemusí znamenat dodržování přísné diety. Důležitá je dlouhodobě udržitelná úprava stravování a životního stylu.

Který sport je nejlepší při hubnutí?
Nejvhodnější je pohyb, který odpovídá vašemu zdravotnímu stavu a dokážete jej provádět pravidelně. Může jít například o chůzi, jízdu na kole, plavání nebo silový trénink.

Upozornění: Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani odbornou konzultaci s lékařem nebo lékárníkem.

 

Zdroje