Jak si udržet zdravý krevní tlak? Hodnoty, měření a 7 tipů, které opravdu fungují

Co je krevní tlak a co znamenají dvě čísla na tlakometru?

Krevní tlak vyjadřuje sílu, kterou krev při proudění působí na stěny tepen . Není přitom během celého dne stejný. Mění se například v závislosti na fyzické aktivitě, stresu, poloze těla či spánku. U většiny lidí během spánku přirozeně klesá a po probuzení opět stoupá. ¹

 

Při měření se výsledek zapisuje pomocí dvou hodnot, například 120/80 mmHg :

• Systolický (horní) tlak – 120 mmHg udává tlak v tepnách ve chvíli, kdy se srdce stáhne a vypudí krev do krevního oběhu.
• Diastolický (dolní) tlak – 80 mmHg představuje tlak v tepnách mezi jednotlivými údery, kdy je srdeční sval uvolněný.

Zkratka mmHg znamená milimetry rtuťového sloupce a jedná se o jednotku, ve které se krevní tlak tradičně udává.

Důležité je vědět, že jedno měření je pouze momentálním obrazem krevního tlaku . Jeho hodnoty přirozeně kolísají, proto se při posuzování vysokého nebo nízkého tlaku nedíváme pouze na jedno náhodně naměřené číslo, ale jeho hodnoty měříme pravidelně .

Jaký je normální krevní tlak?

Při krevním tlaku neexistuje jedna hodnota, kterou musíte naměřit „na jedničku“. Podle aktuálních doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) z roku 2024 se hodnoty naměřené v ambulanci rozdělují do tří základních kategorií: nezvýšený krevní tlak, zvýšený krevní tlak a hypertenze . ²

Hodnota krevního tlaku	Systolický tlak	Diastolický tlak
Nezvýšený krevní tlak	méně než 120 mmHg	méně než 70 mmHg
Zvýšený krevní tlak	120–139 mmHg	a/nebo 70–89 mmHg
Hypertenze (vysoký krevní tlak)	140 mmHg a více	a/nebo 90 mmHg a více

 

Možná vás překvapí, že 120/80 mmHg již podle nové klasifikace ESC patří do kategorie zvýšeného krevního tlaku . Neznamená to však, že člověk s tlakem 120/80 má hypertenzi nebo automaticky potřebuje léky. Nová kategorie má upozornit na to, že kardiovaskulární riziko se se stoupajícím tlakem zvyšuje postupně a neobjeví se až po překročení jedné konkrétní hranice

Jak správně změřit krevní tlak doma?

Domácí měření krevního tlaku může poskytnout velmi užitečné informace, ale i kvalitní tlakoměr může ukázat zkreslenou hodnotu, pokud tlak neměříte správně . Výsledek dokáže ovlivnit poloha těla, mluvení během měření, nesprávná velikost manžety či nedostatečný odpočinek před měřením.

5 chyb, které mohou zkreslit výsledek

• Měříte tlak hned po příchodu nebo aktivitě
• Sedíte s překříženýma nohama
• Ruka volně visí vedle těla
• Manžetu máte přes oblečení
• Během měření mluvíte nebo se hýbete

Před měřením si proto dopřejte alespoň 5 minut klidného sezení . Sedněte si tak, abyste měli záda podepřená, chodidla položená na podlaze a nohy nepřekřížené. Ruku položte na stůl tak, aby byla manžeta přibližně ve výši srdce. Manžetu nasazujte na holé rameno, ne přes oblečení, a během samotného měření nemluvte ani se nehýbejte

Ramenní nebo zápěstní tlakoměr?

Pokud si vybíráte tlakoměr pro pravidelné domácí měření, první volbou by měl být validován automatický ramenní tlakoměr se správnou velikostí manžety . Odborná doporučení Evropské společnosti pro hypertenzi považují ramenní přístroje za nejspolehlivější možnost pro domácí měření krevního tlaku. ⁴

Zápěstní tlakoměry mají výhodu v menších rozměrech a jednoduchém přenášení, jsou však citlivější na správnou techniku měření. Zápěstí musí být během měření přesně ve výši srdce. Může být alternativou například tehdy, když nelze správně nasadit ramenní manžetu pro velký obvod nebo tvar ramene.

---

Vysoký krevní tlak (hypertenze): proč ho nemusíte vůbec cítit?

Hypertenze je stav, při kterém zůstává krevní tlak dlouhodobě zvýšen . Zrádná je zejména tím, že člověk může mít vysoké hodnoty celé roky bez výraznějších obtíží. Proto se na bolest hlavy, bušení srdce či jiné subjektivní pocity nedá při odhalování hypertenze spolehnout, rozhodující je samotné měření krevního tlaku .

To, že vysoký tlak necítíte, ovšem neznamená, že organismu neškodí. Při dlouhodobé hypertenzi mohou postupně vznikat změny na srdci, cévách, ledvinách či mozku, přičemž poškození může probíhat ještě předtím, než se objeví viditelné zdravotní komplikace. ⁵

Jaké příznaky může mít vysoký krevní tlak?

Vysoký krevní tlak je často bezpříznakový , proto podle toho, jak se člověk cítí, nelze spolehlivě odhadnout jeho hodnoty. Někteří lidé sice uvádějí například bolesti hlavy či závratě, jedná se však o nespecifické potíže, které mohou mít řadu jiných příčin.

Při velmi vysokém krevním tlaku , zvláště pokud již dochází k akutnímu poškození orgánů, se mohou objevit například:

• silná nebo náhle vzniklá bolest hlavy,
• bolest nebo tlak na hrudi,
• dušnost,
• poruchy vidění,
• zmatenost nebo porucha vědomí,
• slabost, ochrnutí či jiné náhlé neurologické příznaky.

Jak snížit vysoký krevní tlak?

Při zvýšeném krevním tlaku dokáží pomoci také změny každodenních návyků.

• Omezte sůl. Pozor nejen na solničku, ale také na uzeniny, slané snacky, hotová jídla, omáčky či další zpracované potraviny. Snížení příjmu sodíku může snižovat krevní tlak. ⁶
• Jezte více zeleniny, ovoce a luštěnin. Zdravou stravu není třeba podceňovat.
• Pravidelně se hýbejte. Nemusíte podávat sportovní výkony, počítá se také svižná chůze, jízda na kole či plavání. Příznivý vliv na krevní tlak má aerobní i silový trénink.
• Při nadváze může pomoci postupné zhubnutí. Už snížení tělesné hmotnosti může u lidí s nadváhou nebo obezitou přispět k poklesu krevního tlaku.
• Omezte alkohol a nekuřte. Jedná se o důležité kroky nejen pro krevní tlak, ale také pro celkové zdraví srdce a cév.
• Dopřejte si dostatek spánku a regenerace. Pravidelný spánkový režim a zvládání dlouhodobého stresu patří k dalším součástem zdravého životního stylu.

Jak se vysoký krevní tlak léčí?

Léčba hypertenze závisí na výši krevního tlaku, celkovém kardiovaskulárním riziku a dalších onemocněních pacienta . Základem zůstávají úpravy životního stylu, u mnoha pacientů je však nutná i léčba léky.

---

Nízký krevní tlak (hypotenze): kdy je skutečně problém?

Za nízký krevní tlak se často označují hodnoty pod 90/60 mmHg . Samotné číslo však ještě nemusí znamenat zdravotní problém. Někteří lidé mají přirozeně nižší tlak a pokud se cítí dobře a organismus je dostatečně prokrven, nemusí vyžadovat léčbu.

Pozornost si zaslouží zejména tehdy, když se objevují potíže nebo výrazný pokles oproti běžným hodnotám . Příčinou může být například nedostatek tekutin, ztráta krve, některé léky, srdečně-cévní onemocnění nebo poruchy regulace krevního tlaku.

Jaké příznaky může mít nízký krevní tlak?

Nízký krevní tlak nemusí způsobovat žádné potíže. Pokud však vede k nedostatečnému prokrvení mozku a dalších orgánů , mohou se objevit zejména: ⁷

• závratě nebo točení hlavy,
• pocit slabosti a únava,
• rozmazané či zamlžené vidění,
• nevolnost,
• pocit na odpadnutí,
• mdloba,
• zhoršená schopnost soustředit se.

Typické je, že se potíže mohou zhoršit například při rychlém postavení, po delším stání, ve vedru nebo při nedostatku tekutin . Pokud se závratě a slabost pravidelně objevují právě po postavení, může jít o ortostatickou hypotenzi (náhlý pokles krevního tlaku po postavení se ze sedu nebo vleže).

Samotná hodnota tlaku proto není všechno. Člověk s přirozeně nízkým tlakem bez obtíží nemusí mít zdravotní problém , zatímco opakované závratě, pády nebo mdloby již stojí za konzultaci s lékařem.

Jak zvýšit nízký krevní tlak?

Pokud máte nízký tlak, ale nezpůsobuje vám žádné potíže, obvykle jej není třeba cíleně zvyšovat . Při závratích, slabosti nebo pocitu na odpadnutí mohou pomoci jednoduchá režimová opatření. Při ortostatické hypotenzi se doporučují jako první krok před léky.

Vyzkoušet můžete zejména: ⁸

• dbejte na dostatečný příjem tekutin,
• vstávejte pomalu – zejména ráno z postele nebo po delším sezení,
• vyhýbejte se dlouhému stání a nadměrnému teplu, pokud vám zhoršují potíže,
• při pocitu na odpadnutí si sedněte nebo lehněte; pomoci může i překřížení nohou a napnutí svalů nohou
• pokud vám tlak klesá po jídle, zkuste menší a častější porce.

Jak se nízký krevní tlak léčí?

Léčba nízkého krevního tlaku závisí především na jeho příčině a na tom, zda způsobuje potíže . Má-li člověk přirozeně nižší tlak a cítí se dobře, léčba často není nutná. Při symptomatické hypotenzi je cílem zejména zmírnit závratě, mdloby a riziko pádů, nikoli za každou cenu dosáhnout konkrétní hodnoty na tlakoměru.

Lékař se nejprve snaží odhalit a řešit příčinu, například dehydrataci, ztrátu krve nebo léky, které mohou tlak snižovat . Při ortostatické hypotenzi se jako první využívají režimová opatření. Pokud nestačí a potíže jsou výrazné, lékař může zvážit také léky. Léčba musí být individuální, protože léky zvyšující tlak mohou mít nežádoucí účinky včetně příliš vysokého krevního tlaku vleže .

Kdy s krevním tlakem vyhledat lékaře?

Jednorázově vyšší nebo nižší hodnota krevního tlaku ještě nemusí znamenat zdravotní problém. Lékaře je však vhodné kontaktovat, pokud se neobvyklé hodnoty opakují , výrazně se liší od vašich běžných hodnot nebo je doprovází potíže.

Konzultaci s lékařem neodkládejte zejména tehdy, pokud:

• si opakovaně naměříte vysoký krevní tlak,
• míváte velmi nízký tlak doprovázený závratěmi, slabostí nebo pocity na odpadnutí,
• opakovaně omdléváte,
• užíváte léky na krevní tlak a hodnoty jsou navzdory léčbě dlouhodobě příliš vysoké nebo nízké,
• se vaše hodnoty krevního tlaku náhle a výrazně změnily .

Okamžitou zdravotní pomoc vyhledejte při velmi vysokém nebo nízkém tlaku doprovázeném závažnými příznaky, jako jsou bolest na hrudi, výrazná dušnost, porucha vědomí, náhlá slabost nebo ochrnutí, problémy s řečí či náhlá porucha vidění . Takové příznaky mohou signalizovat akutní stav a není vhodné čekat, zda se tlak upraví sám.

Krevní tlak pod kontrolou začíná pravidelným měřením

Vysoký ani nízký krevní tlak nelze spolehlivě posoudit pouze podle toho, jak se cítíte. Zejména hypertenze může dlouhá léta probíhat bez výraznějších příznaků , a proto má pravidelné měření své místo iv prevenci.

Pokud si tlak sledujete doma, používejte klinicky validovaný tlakoměr , dodržujte správnou techniku měření a výsledky si zapisujte. Mnohem více než jedno náhodné číslo totiž napoví vývoj hodnot v čase .

Zdroje

• ¹ Kawano, Y.: Diurnal blood pressure variation and related behavioral factors .
• ² Williamson, L.: Blood pressure: Jaký počet čísel může a který do matky? .
• ³ McEvoy, JW et al.: 2024 ESC Guidelines pro řízení krvního tlaku a hypertenze .
• ⁴ Parati, G. et al.: Home blood pressure monitoring: metodologie, klinické relevance a pracné aplikace: a 2021 pozice papíru v pracovní skupině na krevní kontrole monitorování a kardiovaskulární varianty evropské sociální společnosti Hypertension .
• ⁵ Perrone-Filardi, P. et al.: Non-invasive kardiovaskulární image pro hodnocení subclinical target organ damage in hypertensive pacienty .
• ⁶ Filippini, T. et al.: Blood Pressure Effects of Sodium Redukce: Dose-Response Meta-Analysis of Experimental Studies .
• ⁷ Ricci, F. et al.: Cardiovascular morbidity a mortality související s ortostatickou hypotenzí: meta-analysis prospektivních observačních studií .
• ⁸ Logan, IC et al.: Effectiveness non-pharmacological interventions to treat orthostatic hypotension v starších lidech a lidech s neurologickém stavu: a systematický review .