Co je to oxygenoterapie? Přečtěte si více o účincích, výhodách a využití koncentrovaného kyslíku
| Laura Černáková
Oxygenoterapie využívá kyslík ve vyšší koncentraci, než se přirozeně nachází ve vzduchu. Své místo má při léčbě některých onemocnění, nedostatku kyslíku v krvi i při zvládání výškové nemoci. Jak funguje, jaké má účinky a kdy může být skutečně prospěšná? Podíváme se také na možnosti domácí oxygenoterapie a bezpečné používání kyslíkových koncentrátorů.
Co je oxygenoterapie a jak funguje?
Oxygenoterapie, známá také jako kyslíková terapie, je léčebná metoda, při které člověk vdechuje kyslík ve vyšší koncentraci, než se přirozeně nachází ve vzduchu. Jejím hlavním cílem je zvýšit množství kyslíku v krvi u lidí, jejichž organismus ho nedokáže přijímat v dostatečném množství.1
Vzduch, který běžně dýcháme, obsahuje přibližně 21 % kyslíku. Kyslíkové koncentrátory dokážou z okolního vzduchu oddělit většinu dusíku a poskytovat kyslík o koncentraci přibližně 85 až 95 %, v závislosti na konkrétním zařízení.1
Při oxygenoterapii se kyslík nejčastěji podává přes nosní kanylu nebo kyslíkovou masku. Po vdechnutí se dostává do plic, odkud přechází do krve a následně se přenáší k jednotlivým orgánům a tkáním. Pokud má člověk nedostatek kyslíku v krvi (hypoxémii), správně nastavená oxygenoterapie může pomoci obnovit jeho potřebnou hladinu.2
Je však důležité vědět, že více kyslíku automaticky neznamená více zdravotních benefitů. U zdravého člověka s normální saturací nemusí dodatečné podávání kyslíku přinášet užitek. Při léčbě proto záleží na zdravotním stavu, správném dávkování a doporučení lékaře.2
Jaké jsou účinky a výhody oxygenoterapie?
Kyslík je nezbytný pro správnou funkci mozku, srdce, svalů i dalších orgánů. Když ho tělo nedokáže přijímat dostatek, může se objevit únava, dušnost, slabost či problémy se soustředěním. Oxygenoterapie pomáhá doplnit chybějící kyslík a předcházet komplikacím, které může jeho dlouhodobý nedostatek způsobit.
Zlepšuje okysličení krve a zásobování orgánů kyslíkem
Nejdůležitějším účinkem oxygenoterapie je zvýšení hladiny kyslíku v krvi při hypoxémii. Díky tomu se může zlepšit jeho dostupnost pro orgány a tkáně, které ho potřebují ke své činnosti. Správně nastavená kyslíková terapie má proto význam zejména u pacientů, jejichž plíce nedokážou zajistit dostatečné okysličení krve.2
Může zmírnit některé příznaky nedostatku kyslíku
Nízká hladina kyslíku v krvi se může projevovat dušností, zrychleným dýcháním, únavou či zhoršenou koncentrací. Pokud tyto potíže souvisejí s hypoxémií, doplňkový kyslík může pomoci zmírnit jejich projevy.
Samotná dušnost však nemusí znamenat nedostatek kyslíku. U lidí s normální saturací nemusí oxygenoterapie přinést úlevu, proto je důležité nejprve zjistit příčinu potíží.2
U některých chronických onemocnění může prodloužit život
Význam oxygenoterapie potvrzují i dlouhodobé klinické výzkumy. U pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) a závažným, dlouhodobým nedostatkem kyslíku v krvi může pravidelná domácí oxygenoterapie zlepšit přežití.
Odborná doporučení American Thoracic Society vycházejí z klinických studií, které prokázaly nižší riziko úmrtí u pacientů využívajících dlouhodobou kyslíkovou léčbu. Tento přínos se však týká konkrétní skupiny pacientů se závažnou hypoxémií, nikoli všech lidí s onemocněním plic.3
Pomáhá při zvládání vybraných akutních zdravotních stavů
Oxygenoterapie je důležitou součástí zdravotní péče i u některých akutních onemocnění a stavů, při kterých dochází k nedostatečnému okysličení krve. Může jít například o závažný zápal plic nebo akutní zhoršení chronického plicního onemocnění.
V takových situacích pomáhá udržovat potřebnou hladinu kyslíku, zatímco zdravotníci léčí samotnou příčinu potíží.2
A co regenerace, energie či sportovní výkon?
Oxygenoterapii se často připisují také účinky, jako je zvýšení energie, lepší regenerace po fyzické zátěži, posílení imunity či zlepšení stavu pokožky. U zdravých lidí s normální hladinou kyslíku však zatím nemáme dostatek kvalitních důkazů, že by běžné vdechování koncentrovaného kyslíku přinášelo tyto výhody.
Kyslíková terapie má své nezastupitelné místo v medicíně, nelze ji však považovat za univerzální způsob, jak zvýšit výkonnost nebo zlepšit celkové zdraví.
Kdy se oxygenoterapie využívá?
Oxygenoterapie se využívá při zdravotních stavech, kdy tělo nedokáže přijímat dostatek kyslíku.
Chronická onemocnění plic
Kyslíková terapie pomáhá zejména pacientům s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) nebo některými intersticiálními plicními onemocněními, při kterých dochází k nedostatečnému okysličování krve.3
Akutní zdravotní problémy
Doplňkový kyslík se podává například při závažném zápalu plic, respiračním selhávání nebo náhlém zhoršení chronického plicního onemocnění, pokud jsou doprovázeny nedostatkem kyslíku v krvi. Pomáhá udržovat potřebnou hladinu kyslíku, dokud zdravotníci léčí příčinu potíží.2
Nedostatek kyslíku během spánku nebo pohybu
Některým pacientům výrazně klesá saturace kyslíku během fyzické aktivity nebo spánku. V závislosti na příčině a výsledcích vyšetření může lékař doporučit doplňkový kyslík i v těchto situacích.3
Výšková nemoc
Ve vysokých nadmořských výškách se do organismu dostává méně kyslíku, což může vyvolat bolesti hlavy, nevolnost či závratě. Doplňkový kyslík může pomoci zmírnit příznaky výškové nemoci, při vážných potížích je však nezbytný sestup do nižší nadmořské výšky.4
Domácí oxygenoterapie
Pacienti, kteří potřebují pravidelné podávání kyslíku, mohou léčbu absolvovat i doma pomocí kyslíkového koncentrátoru. O vhodnosti oxygenoterapie, její délce a potřebném průtoku kyslíku vždy rozhoduje lékař.3
Oxygenoterapie při výškové nemoci: Pomáhá kyslík ve vysokých nadmořských výškách?
Výlet na peruánské Duhové hory, turistika v Himálaji či výstup na velehorské vrcholy mohou být pro organismus pořádnou zkouškou. S rostoucí nadmořskou výškou totiž klesá atmosférický tlak, a tím i množství kyslíku, které se při nádechu dostává do krve. Tělo potřebuje čas, aby se novým podmínkám přizpůsobilo.
Výšková nemoc se může objevit již přibližně od 2 500 metrů nad mořem, zejména při rychlém výstupu bez dostatečné aklimatizace. Mezi typické příznaky patří bolesti hlavy, nevolnost, závratě, únava či nechutenství.4
Jak pomáhá doplňkový kyslík?
Při výškové nemoci může podávání koncentrovaného kyslíku zvýšit jeho hladinu v krvi a zmírnit nepříjemné příznaky. Využívá se například ve vysokohorských zdravotnických zařízeních nebo při pomoci turistům, kterým se během výstupu náhle přitíží.
Odborná doporučení potvrzují, že nepřetržité podávání doplňkového kyslíku může přinést úlevu při akutní výškové nemoci. Krátké nadechnutí z malé přenosné kyslíkové láhve však nemusí stačit k dlouhodobějšímu zlepšení zdravotního stavu.4
Nejlepší prevencí zůstává postupná aklimatizace.
Kyslíková láhev, nebo kyslíkový koncentrátor: Jaký je mezi nimi rozdíl?
Obě zařízení slouží k podávání doplňkového kyslíku, liší se však způsobem jeho získávání a používání. Kyslíková láhev obsahuje zásobu stlačeného kyslíku, zatímco kyslíkový koncentrátor ho průběžně získává z okolního vzduchu. Každé řešení má své výhody a výběr závisí především na potřebách pacienta.
|
Vlastnost |
Kyslíková láhev |
Kyslíkový koncentrátor |
|
Zdroj kyslíku |
Předem naplněná zásoba kyslíku |
Kyslík získávaný z okolního vzduchu |
|
Napájení |
Nepotřebuje elektřinu |
Elektrická síť nebo baterie |
|
Přenosnost |
Menší láhve lze přenášet |
Dostupné jsou stacionární i přenosné modely |
|
Doba používání |
Omezená množstvím kyslíku v láhvi |
Podle dostupnosti elektřiny nebo výdrže baterie |
|
Údržba |
Výměna nebo doplňování kyslíku |
Pravidelné čištění a kontrola filtrů |
|
Využití |
Přenosná léčba nebo záložní zdroj kyslíku |
Zejména pravidelná domácí a přenosná oxygenoterapie |
Kyslíkové láhve jsou praktické v situacích, kdy není dostupná elektřina nebo je potřeba záložní zdroj kyslíku. Menší modely umožňují i přenášení.
Při pravidelné domácí oxygenoterapii může být praktičtější kyslíkový koncentrátor, protože nevyžaduje opakované doplňování kyslíku. Přenosné modely navíc umožňují větší volnost pohybu mimo domov. O vhodném zařízení i potřebném průtoku kyslíku by měl vždy rozhodnout lékař.
Kdy sáhnout po kyslíkové láhvi?
Kyslíkové láhve umožňují podávání koncentrovaného kyslíku i bez elektřiny. Dostupné jsou v různých velikostech, od menších přenosných nádob až po větší zdravotnické láhve. Jejich hlavní výhodou je přenosnost, proto se využívají například při přepravě pacientů nebo jako záložní zdroj kyslíku.
Své využití mají i ve vysokých nadmořských výškách, kde mohou pomoci při příznacích výškové nemoci. Kyslík však nenahrazuje postupnou aklimatizaci ani sestup do nižší nadmořské výšky při vážných potížích.4
Praktickou pomůckou je pulzní oxymetr, kterým si můžete orientačně změřit saturaci kyslíku v krvi. Ve vysokých nadmořských výškách však bývají hodnoty přirozeně nižší, proto je důležité sledovat i případné příznaky výškové nemoci, nejen číslo na displeji.5
Jaké příslušenství je potřebné k oxygenoterapii?
K podávání kyslíku nestačí jen kyslíkový koncentrátor či tlaková láhev. Potřebné je i vhodné příslušenství, které zajistí přívod kyslíku k pacientovi. Jeho výběr závisí na způsobu léčby a doporučení lékaře.
- Nosní kanyla: Tenká hadička se dvěma krátkými vývody, které se vkládají do nosních dírek. Umožňuje pohodlné podávání kyslíku i během mluvení či jídla.
- Kyslíková maska: Zakrývá nos a ústa. Používá se zejména v situacích, kdy je potřeba jiný způsob podávání kyslíku než přes nosní kanylu.
- Kyslíkové hadičky: Spojují zdroj kyslíku s kanylou nebo maskou. Důležitá je jejich kompatibilita se zařízením a správná délka.
- Zvlhčovač kyslíku: U některých způsobů dlouhodobé oxygenoterapie může pomoci zmírnit vysušování sliznic. Jeho použití však není nutné u každého pacienta.
- Pulzní oxymetr: Praktický přístroj k orientačnímu měření saturace kyslíku v krvi a tepové frekvence. Pomáhá sledovat hodnoty, nenahrazuje však lékařské vyšetření.
Při výběru příslušenství vždy ověřte jeho kompatibilitu s konkrétním zařízením. Nosní kanyly, masky i další pomůcky je třeba pravidelně čistit nebo vyměňovat podle pokynů výrobce.
❓Často kladené otázky (FAQ)
Je oxygenoterapie bezpečná?
Ano, při správném dávkování a dodržování bezpečnostních pravidel. Nadměrné podávání kyslíku však může být u některých onemocnění škodlivé.
Může oxygenoterapii využívat i zdravý člověk?
Zdravý člověk s normální hladinou kyslíku v krvi oxygenoterapii zpravidla nepotřebuje. Její dodatečné využívání nemá prokázané obecné zdravotní přínosy.
Jaká je normální saturace kyslíku v krvi?
U většiny zdravých dospělých se saturace kyslíku (SpO₂) na úrovni moře pohybuje přibližně mezi 95 až 100 %. Ve vyšších nadmořských výškách nebo u některých onemocnění mohou být hodnoty nižší.
Pomáhá oxygenoterapie při únavě a regeneraci po sportu?
U zdravých lidí s normální saturací zatím neexistují přesvědčivé důkazy, že by krátkodobé vdechování koncentrovaného kyslíku výrazně urychlovalo regeneraci nebo odstraňovalo únavu.
Lze kyslíkový koncentrátor používat doma bez doporučení lékaře?
K léčebným účelům se to nedoporučuje. Lékař musí posoudit potřebu oxygenoterapie a určit správný průtok kyslíku i délku jeho podávání.
Zdroje
- Lareau, S. C., & Fahy, B.: Oxygen Therapy.
- O’Driscoll et al.: BTS Guideline for Oxygen Use in Adults in Healthcare and Emergency Settings.
- Jacobs, S. S., et al.: Home Oxygen Therapy for Adults with Chronic Lung Disease.
- Luks, A. M., et al. (2019). Wilderness Medical Society Clinical Practice Guidelines for the Prevention and Treatment of Acute Altitude Illness: 2019 Update.
- Hackett, P. H., & Shlim, D. R.: High-Altitude Travel and Altitude Illness.


