První příznaky demence, kterých si rodina často nevšimne
| Mgr. Katarína Zacherová
Zapomenuté jméno či odložené klíče ještě nemusí znamenat demenci. První změny mohou být mnohem nenápadnější. Jak se demence projevuje, kterých prvních příznaků si všímat a kdy změny řešit s lékařem?
Co je demence?
Demence je syndrom, tedy soubor příznaků, který vzniká v důsledku různých onemocnění nebo poškození mozku. Projevuje se zhoršováním kognitivních schopností. Charakteristické je, že tyto změny postupně zasahují do každodenního fungování a samostatnosti člověka. 1
Demence není přirozenou součástí stárnutí. Vyšší věk sice patří mezi její nejvýznamnější rizikové faktory, ale za rozvojem demence stojí konkrétní onemocnění nebo poškození mozku. Nejčastější příčinou je Alzheimerova choroba, existují však i další onemocnění vedoucí k demenci. 2
Nejčastější formy demence a co za nimi stojí
Demence může vzniknout v důsledku různých onemocnění a poškození mozku, proto známe několik jejích typů. Nejčastější příčinou je Alzheimerova choroba, která podle WHO představuje přibližně 60 až 70 % případů demence. 2
Alzheimerova choroba
Onemocnění mozku a nejčastější příčina demence, při které se zpočátku typicky objevují problémy s učením a zapamatováním nových informací. 1
Vaskulární demence
Vzniká v důsledku poškození cév a narušeného prokrvení mozku, například po cévní mozkové příhodě, přičemž projevy závisí na místě a rozsahu poškození. 3
Demence s Lewyho tělísky
Souvisí s hromaděním bílkovinných usazenin, Lewyho tělísek, v mozkových buňkách a typické je například výrazné kolísání pozornosti a bdělosti během dne. 4
Frontotemporální demence
Souvisí s poškozením zejména čelních a spánkových oblastí mozku a často se projevuje změnami chování, osobnosti nebo řeči; častěji se objevuje v mladším věku. 1
První příznaky demence, které mohou zůstat bez povšimnutí
První projevy demence bývají často nenápadné a rozvíjejí se postupně. Rodina je proto může zpočátku připisovat věku, únavě nebo povaze člověka.
Pozornost si zaslouží zejména opakující se změny oproti tomu, jak člověk fungoval předtím, například:
- Zapomínání nedávných událostí a rozhovorů - člověk se často ptá na totéž nebo zapomene, že již určitou činnost vykonal.
- Problémy s běžnými činnostmi - úkol, který léta zvládal bez problémů, mu najednou dělá potíže (příprava známého jídla, používání spotřebičů).
- Potíže s plánováním a rozhodováním - například správa finance, placení účtů nebo denního programu.
- Horší orientace – člověk může začít bloudit i na známých místech nebo častěji potřebovat navigaci a pomoc s cestou.
- Problémy s vyjadřováním - častěji hledá běžná slova nebo používá nesprávná pojmenování.
- Odkládání věcí na neobvyklá místa - může ztrácet přehled o svých činnostech a nedokáže si zpětně vybavit, co s předmětem udělal.
- Změny nálady, chování nebo osobnosti - rodina si může všimnout neobvyklé apatie, podrážděnost, horší úsudek, nevhodné chování nebo postupnou ztrátu zájmu o lidi a aktivity.

" Babička měla celý život systém na účty. Každý bloček si odložila a poctivě nalepila do své účetní knihy, kterou měla vždy pod telefonem. Máma si až po čase všimla, že přesto zůstalo několik účtů nezaplacených. "
— Lucie, 34 let
" Máma pekla na každé Vánoce tentýž koláč. Recept znala nazpaměť a nepotřebovala ani váhu. Jedny Vánoce mě zavolala do kuchyně a zeptala se, co má vlastně udělat jako další. "
— Martin, 51 let
" Dědeček chodil roky do stejného malého obchodu. Jednou se vrátil až po velmi dlouhé době a tvrdil, že obchod přestěhovali. Ve skutečnosti vešel do vedlejší ulice a neuměl najít cestu, kterou znal celá desetiletí. "
— Zuzana, 38 let
Zapomínání ve vyšším věku nebo začínající demence?
S přibývajícím věkem se může stát, že člověku trvá déle vybavit si jméno, občas zapomene, kam položil brýle, nebo potřebuje více času na zpracování nových informací. Určité zpomalení myšlení a změny paměti patří k běžnému stárnutí a samy o sobě neznamenají demenci. 5
Při běžném stárnutí zůstává člověk samostatný a často si dokáže pomoci poznámkou, kalendářem nebo připomínkou . Při rozvíjející se demenci jsou změny oproti jeho předchozím schopnostem výraznější a postupují.
Jak demence postupuje?
Demence obvykle nepostupuje ze dne na den, ale změny se rozvíjejí postupně: 6
- Mírné stádium (člověk je ještě do velké míry samostatný) – člověk může potřebovat pomoc se správou financí, léky, nákupy, cestováním nebo organizováním povinností, zatímco jídlo, oblékání či osobní hygienu ještě zpravidla zvládá sám.
- Středně těžké stádium (pomoc potřebuje stále častěji) – člověk může potřebovat pomoc při oblékání nebo hygieně, může být častěji zmatený a mohou se objevit změny chování, neklid či podezřívavost.
- Těžké stadium (člověk je odkázán na pomoc druhých) - výrazně se zhoršuje schopnost komunikovat, postupně se mohou přidat problémy s pohybem a člověk může být zcela závislý na svém okolí.
Co může zvýšit riziko demence?
Na vzniku demence se obvykle nepodílí jedna jediná příčina. Riziko ovlivňuje kombinace věku, genetických predispozic, zdravotního stavu, životního stylu i prostředí, přičemž některé faktory ovlivnit nedokážeme a jiné alespoň částečně ano. 7
Mezi faktory, které ovlivnit nedokážeme, patří zejména:
- vyšší věk - riziko demence s věkem výrazně roste, ačkoli demence není nezbytnou součástí stárnutí,
- genetická predispozice a rodinná anamnéza - některé genetické varianty mohou riziko určitých forem demence zvyšovat
Mezi faktory, které můžeme alespoň částečně ovlivnit, patří například:
- vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, obezita a diabetes,
- kouření a nadměrná konzumace alkoholu,
- nedostatek pohybu,
- neléčená ztráta sluchu nebo zraku,
- sociální izolace,
- poranění hlavy.
A přestože rady jak víc se hýbat, nekouřit nebo si kontrolovat krevní tlak mohou znít jako zdravotnické klišé, není třeba je brát na lehkou váhu. Péče o krevní tlak, metabolické zdraví, pravidelný pohyb, sluch či nekouření totiž nesouvisí pouze s prevencí srdečně-cévních onemocnění, ale také s dlouhodobým zdravím mozku a nižším rizikem rozvoje demence.
Jak se demence diagnostikuje?
Diagnostika se skládá z několika kroků a jejím cílem je zjistit zda a jak se změnily kognitivní schopnosti člověka. Lékař se proto obvykle ptá na paměť, orientaci, řeč, chování a zvládání běžných činností , zkontroluje užívané léky a zdravotní anamnézu a může použít krátké kognitivní testy. Součástí vyšetření mohou být i krevní testy .
Dá se demence léčit?
Demenci ve většině případů zatím nedokážeme vyléčit, léčba však může zmírnit některé příznaky a pomoci člověku déle si zachovat každodenní fungování.
Důležitou součástí péče je i pravidelný pohyb, sociální kontakt, zachování denních rutin, bezpečné prostředí a podpora rodiny .
Jak může rodina pomoci člověku s demencí?
Rodina může výrazně pomoci zejména tím, že člověku vytvoří předvídatelné, klidné a bezpečné prostředí a podpoří jej v tom, co ještě dokáže zvládnout sám. Namísto přebírání všech povinností je vhodné zachovat jeho samostatnost tak dlouho, jak je to bezpečné.
V každodenním životě pomáhá zejména: 8
- udržovat pravidelný denní režim a zažité činnosti,
- komunikovat klidně, používat krátké a jednoduché věty a dopřát čas na odpověď,
- využívat kalendář, poznámky, označení či připomínky,
- podporovat přiměřený pohyb, sociální kontakt a oblíbené aktivity,
- při podrážděnosti nebo zmatku se nesnažit za každou cenu dokazovat, kdo má pravdu, ale spíše hledat příčinu nepohody,
- postupně přizpůsobovat míru pomoci tomu, jak se mění schopnosti člověka.
Důležité je myslet i na samotného pečovatele. Péče o člověka s demencí může být dlouhodobá a psychicky i fyzicky náročná, proto by neměla zůstat pouze na jednom členu rodiny.
Jak přizpůsobit domácnost člověku s demencí?
Netřeba ho najednou kompletně předělávat, velké změny mohou člověka s demencí spíše zmást. Úpravy je lepší dělat postupně podle toho, s čím začíná mít problémy.
V praxi může pomoci:
- odstranit volné koberce, kabely a další překážky, o které lze zakopnout,
- zajistit dobré osvětlení chodeb, schodů a cesty na toaletu, zejména v noci,
- na důležitá místa umístit jednoduchá a dobře viditelná označení,
- léky, čistící prostředky či nebezpečné předměty uložit mimo snadný dosah,
- v koupelně podle potřeby doplnit madla, protiskluzové prvky nebo sprchovou židli,
- při zhoršené stabilitě a mobilitě zvážit vhodnou oporu při chůzi a při delším pobytu na lůžku i polohovací či antidekubitní pomůcky.
❓Často kladené otázky (FAQ)
Může mít demence i fyzické příznaky?
Ano. V závislosti na typu a stádiu se mohou objevit například problémy s chůzí a rovnováhou, ztuhlost či zpomalení pohybů, třes, slabost končetin nebo později problémy s polykáním a inkontinence. Fyzický příznak sám o sobě však neznamená demenci a může mít řadu jiných příčin.
Uvědomuje si člověk, že má demenci?
Někdy ano, zejména v dřívějších stádiích. S postupující demencí však může člověk ztrácet schopnost uvědomovat si vlastní potíže a být přesvědčen, že je všechno v pořádku.
Může se demence objevit i před 65. rokem?
Ano, demence se může objevit i před 65. rokem života, tehdy mluvíme o demenci s brzkým nástupem.
Jak rychle může demence postupovat?
Rychlost postupu demence je velmi individuální, u někoho se stav zhoršuje pomalu po mnoho let, u jiného může onemocnění postupovat výrazně rychleji.
Co dělat, když člověk odmítá jít k lékaři?
Zkuste o vyšetření mluvit klidně a bez nátlaku, ideálně jej prezentovat jako běžnou zdravotní kontrolu, a pokud odmítání přetrvává, poraďte se o dalším postupu s jeho praktickým lékařem.
Může člověk s demencí zůstat bydlet sám?
Ano, zejména v dřívějších stádiích, pokud dokáže bezpečně zvládat běžný život, ale potřebu dohledu a pomoci je třeba průběžně přehodnocovat.
Proč bývají lidé s demencí večer zmatenější?
Jedná se o tzv. sundowning, večer se může vlivem únavy, horšího osvětlení a narušeného spánkového rytmu zhoršovat zmatenost, neklid či dezorientace.
Je demence dědičná?
Ne vždy, genetika může riziko některých forem demence zvyšovat, ale většina případů demence se nedědí přímo z rodiče na dítě.
Článek má informační charakter a nenahrazuje odborné lékařské vyšetření, diagnostiku ani individuální doporučení lékaře.
Zdroje
- 1 Arvanitakis, Z., Shah, RC, Bennett, DA: Diagnosis and Management of Dementia: A Review .
- 2 World Health Organization (WHO): Dementia .
- 3 Robinson, L., Tang, E., Taylor, JP: Dementie: timely diagnosis and early intervention .
- 4 Karantzoulis, S., Galvin, JE: Distinguishing Alzheimer's disease z jiných velkých forem dementia .
- 5 Harada, CN, Natelson Love, MC, Triebel, KL: Normal Cognitive Aging .
- 6 Jack, CR Jr. et al.: Revisovaný criteria pro diagnosi a staging z Alzheimer's disease: Alzheimer's Association Workgroup .
- 7 Scheltens, P. et al.: Alzheimer's disease .
- 8 Livingston, G. et al.: Dementia prevention, intervention, and care: 2020 report of the Lancet Commission .
.png)