Košík
Co je cestovní trombóza, jak ji poznat, kdo je nejvíce ohrožen a jak jí předejít?

Co je cestovní trombóza, jak ji poznat, kdo je nejvíce ohrožen a jak jí předejít?

Dlouhé cestování autem, vlakem, autobusem či letadlem znamená hodiny strávené v jedné poloze. Právě to může u některých lidí zvýšit riziko vzniku cestovní trombózy. Zjistěte, kdo patří mezi rizikové skupiny, jak rozpoznat příznaky a co můžete udělat pro její prevenci.

Co je cestovní trombóza?

Cestovní trombóza vzniká, když se v žilách kvůli zpomalenému krevnímu oběhu vytvoří sraženina. Nejčastěji k tomu dochází v dolních končetinách při dlouhém sezení.

Pokud krev proudí příliš pomalu, může se začít shlukovat a vytvořit sraženinu. Tento stav se odborně nazývá hluboká žilní trombóza (DVT). Samotná sraženina nemusí zpočátku způsobovat výrazné potíže. Problém však nastává, pokud se její část uvolní a krevním oběhem doputuje do plic. Může tak vzniknout plicní embolie, která vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Dobrou zprávou je, že cestovní trombóza je poměrně vzácná a ve většině případů jí lze předcházet jednoduchými preventivními opatřeními. I přes nízký výskyt není radno toto riziko podceňovat.

Proč vzniká právě během cestování?

Naše lýtkové svaly fungují při chůzi jako "pumpa", která pomáhá krve vracet se zpět k srdci. Při dlouhém sezení se však pohyb omezí, průtok krve v nohou se zpomalí a krev se může začít hromadit v žilách. To vytváří podmínky pro vznik krevní sraženiny.

kód: P1607

Skladem >10ks
Můžete mít 17.07
625 Kč

kód: P3029

Skladem >1ks
Můžete mít 17.07
250 Kč

kód: P3078

Skladem >10ks
Můžete mít 17.07
200 Kč

Týká se jen letadla?

Ne, ačkoli se o cestovní trombóze nejčastěji hovoří v souvislosti s létáním, vzniknout může při jakékoli delší cestě, během které sedíte bez většího pohybu.

Jak krevní sraženina vznikne?

Naše tělo dokáže vytvořit krevní sraženinu i tehdy, když je to nutné, například při poranění, aby zastavilo krvácení. Tento jev nastává uvnitř žil tehdy, pokud se proud krve žilou zpomalí. V některých místech se začne doslova „pobývat“.

Krevní destičky a bílkoviny zodpovědné za srážení krve se tak dostanou do delšího kontaktu a mohou se začít spojovat. Postupně vytvoří malou krevní sraženinu, která se může zvětšovat a částečně nebo úplně ucpat žílu.

Kdo patří mezi rizikové skupiny?

U zdravého a aktivního člověka je riziko vzniku cestovní trombóze nižší. Samozřejmě to nelze vyvrátit na 100 %.

Větší opatrnost by měli věnovat zejména:

  • lidé, kteří již v minulosti překonali hlubokou žilní trombózu nebo plicní embolii,

  • osoby, po nedávné operaci, úrazu nebo delší hospitalizaci,

  • těhotné ženy a ženy v období do 6 týdnů po porodu,

  • ženy užívající kombinovanou hormonální antikoncepci,

  • lidé s nadváhou nebo obezitou,

  • osoby starší 60 let,

  • pacienti s onkologickým onemocněním nebo jinými vážnými chronickými onemocněními,

  • lidé s poruchami srážlivosti krve,

  • lidé s křečovými žilami, zvláště pokud patří i do jiných rizikových skupin.

Pokud jste se v některém z rizikových faktorů našli, nemusíte se obávat, že se cestovní trombóza u vás automaticky objeví. Riziko závisí na kombinaci více faktorů a u většiny lidí zůstává nízké. Pokud vás však čeká dlouhá cesta a máte více rizikových faktorů najednou, je rozumné poradit se o nejvhodnější prevenci předem s lékařem.

Jaké jsou příznaky cestovní trombózy?

Pocítíte něco už během cesty? Ne vždy. Cestovní trombóza se může projevit během cesty, ale příznaky se dokáží objevit i několik dní či týdnů po návratu.

Nejčastější příznaky hluboké žilní trombózy jsou:

  • otok jedné nohy, obvykle se jedná o lýtko nebo stehno,

  • bolest nebo citlivost nohy, která se může zhoršovat při chůzi nebo stání,

  • zarudlá nebo teplejší kůže v postižené oblasti,

  • pocit napětí nebo tlaku v noze.

Kdy se může jednat o život?

Největší riziko nastává tehdy, když se část krevní sraženiny uvolní z žíly a krevním oběhem se dostane do plic. Může ucpat plicní tepnu a způsobit plicní embolii, která je život ohrožujícím stavem a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Mezi varovné příznaky patří zejména:

  • náhlá dušnost nebo ztížené dýchání,

  • ostrá bolest na hrudi, která se zhoršuje při hlubokém nádechu,

  • zrychlený tep,

  • vykašlávání krve,

  • závratě, kolaps nebo ztráta vědomí.

Jak snížit riziko během cestování?

Pokud plánujete dovolenou, poznávací výlet, nebo jen jednoduše cestujete několik hodin, je ideální podívat se na několik opatření, která vám pomohou snížit riziko.

Pravidelný pohyb

Řeknete si, že je to klišé, nicméně taková drobnost umí hodně pomoci. Cestujete-li letadlem, autobusem nebo vlakem, zkuste se každé 2 až 3 hodiny postavit, krátce projít nebo se alespoň protáhnout. Projděte se klidně na WC nebo jen jednoduše po uličce. Při cestě autem si naplánujte pravidelné přestávky, během kterých se projedete a rozhýbete nohy.

Procvičujte lýtka i během sezení

Pokud se nemůžete postavit, pomohou i jednoduché cviky. Střídavě zvedejte paty a špičky, kroužete kotníky nebo několikrát napněte a uvolněte lýtkové svaly. I drobný pohyb podporuje průtok krve v dolních končetinách.

Vyberte si místo při uličce

Cestujete-li letadlem, místo při uličce vám usnadní častější vstávání, aniž byste museli obtěžovat ostatní cestující.

Zvažte kompresní podkolenky

Pokud patříte mezi rizikové skupiny, lékař vám může doporučit kompresní podkolenky. Jemným tlakem podporují návrat krve ze žil zpět k srdci a pomáhají snižovat její hromadění v dolních končetinách.

Před cestou se poraďte s lékařem

Pokud jste již v minulosti prodělali trombózu, máte poruchu srážlivosti krve nebo více rizikových faktorů najednou, poraďte se před delší cestou se svým lékařem. V některých případech může doporučit specifická preventivní opatření nebo léčbu.

❓Často kladené otázky (FAQ)

Po kolika hodinách cestování vzniká riziko trombózy?

Riziko se začíná zvyšovat při cestách trvajících přibližně 4 hodiny a více. Čím déle sedíte bez pohybu, tím může být riziko vyšší.

Hrozí trombóza i při sedavé práci za počítačem?

Ano, dlouhodobé sezení může zpomalovat průtok krve i při práci. Riziko je však obvykle nižší než při několikahodinovém cestování bez možnosti pohybu. I při práci je proto vhodné pravidelně vstávat a krátce se projít.

Je bezpečné spát během dlouhého letu? (tehdy se nehýbu a spím i několik hodin)

Ano, spíte-li však několik hodin bez pohybu, je vhodné se po probuzení projít nebo si alespoň procvičit nohy.

Pomůže, pokud budu během letu pít více vody?

Dostatek tekutin je během cestování vhodný, neboť podporuje celkovou hydrataci organismu. Samotné pití vody však nenahrazuje pravidelný pohyb ani ostatní preventivní opatření.

Má pití alkoholu během cestování pozitivní vliv na ředění krve?

Ne. Jedná se o rozšířený mýtus. Alkohol cestovní trombóze nepředchází a ve větším množství může organismus naopak odvodňovat a zhoršit celkovou pohodu během cesty.

Zdroje